Trocha botaniky
Do čeledě konopovitých rostlin (Cannabiaceae) patří dva rody:
-
konopí (Cannabis)
-
chmel (Humulus).
Rod konopí zahrnuje dva samostatné druhy:
-
konopí indické – Cannabis indica Lam a
-
konopí seté – Cannabis sativa L..
K těmto dvěma druhům se řadí ještě konopí plané – Cannabis ruderalis.
Cannabis indica (konopí indické) – je jednoletá rostlina, jejíž stonek dorůstá 1,5 m a značně se větví. Listy jsou dlanitě dělené, 9–12 četné, lístky čárkovitě kopinaté. Plodem je tmavá, lesklá, mramorovitě zbarvená nažka. Tento druh se pěstuje pro omamné látky obsažené především v pryskyřici samičího květenství (THC od 8–12%) a následnou výrobu hašiše (až 40% THC) v Indii, Íránu, Turecku, Sýrii a v severní Americe, planě roste v Pákistánu.
Cannabis sativa - je nejrozšířenějším druhem konopí a zahrnuje dva podstatně odlišné poddruhy (Subspecies), a to:
Cannabis sativa ssp. spontanea (konopí plané) – jednoletý plevel přizpůsobený k samovýsevu, který je charakteristický nízkým, silně se větvícím stonkem s krátkými internodii, malými čárkovitě kopinatými listy, malým plodem (HTS 5 – 10 g) podélného tvaru s povrchovou kresbou. Je nenáročný na půdu a klima a je také odolný proti chorobám a škůdcům.
Cannabis sativa ssp. culta (konopí kulturní) - převážně vysokého vzrůstu s méně se větvícím stonkem, většími listy. Semeno větší než u planých forem bez mozaiky nebo kresby, okrouhlého tvaru. Má větší nároky na pěstování a menší odolnost proti chorobám.
Dále se člení do geografických skupin (proles), které jsou označované jako konopí severní (borealis), středoruské (medioruthenica), jižní (australis) a hašišné (asiatica)
Civilizační význam konopí
Potřeba prožívat stavy změněného vědomí je stará jako lidstvo samo. Psychoaktivní látky se užívaly odedávna a v tradičních společenstvích byly stavy změněného vědomí považovány za součást procesu růstu osobnosti a jako prostředek sloužící k obnově psychických sil. Některé náboženské tradice těchto stavů dosahovaly duchovním cvičením, meditací nebo jinými způsoby bez použití psychoaktivních látek, u jiných byly tyto látky nedílnou součástí náboženských obřadů a společenských rituálů. Stav změněného vědomí člověku otvírá širší perspektivy v jeho pohledu na svět kolem i uvnitř něho.
Stav změněného vědomí člověka obohacuje v jeho životní zkušenosti a také ulevuje od psychologického utrpení. Je proto jen přirozené, že v moderní společnosti, v níž je jedinec neustále vystavován nejrůznějším stresům, existuje poptávka po látkách, který je pomáhají lépe snášet. A touha po osobnostním růstu jedince je v dnešní západní společnosti považovaná za naprosto legitimní, takže není divu, když k jeho dosažení používá všechny prostředky, které jsou pro něj dostupné – včetně psychoaktivních látek.
Konopí bylo jednou z prvních hospodářských plodin, které lidstvo pěstuje, dokonce možná tou úplně první. Do jaké míry jeho užívání ovlivnilo vývoj lidské psychiky, se můžeme zatím jen dohadovat. Avšak mnozí významní světoví filozofové a psychologové jako např. William James, Carl Jung, Stanislav Gróf jsou přesvědčení, že lidstvo by bez schopnosti prožívat stavy změněného vědomí nemohlo plně obnovovat svůj tvůrčí a kulturní potenciál. Užívání konopí tedy souvisí s naplňováním základních lidských potřeb, a proto jeho kriminalizace odporuje základním lidským právům.
Marihuana
Marihuana je dnes používaný název pro sušené l isty a samičí květenství. V Indii má dvě formy, a to:
- Bhang má nejslabší účinky a sestává z usušených listů samičích květenství sklizených v době květu. Buď se kouří nebo se z něj připravuje nápoj spolu s jinými přísadami. Další možností je zpracování s kořením na pastu, z které se připravuje cukroví.
- Ganja se připravuje ze sušených vrcholů samičích květenství s vysokým obsahem pryskyřice. Droga se slisuje a nechá po několik dnů fermentovat.
V Africe je tato droga známa jako kif či dagga, v Turecku habak, v Mexiku grifa a v USA i v Evropě marihuana. Poslední uvedený název se odvozuje od jmen Maria a Johan, což symbolizuje dvoudomost konopí.
Tyto části rostlin se především kouří, a to buď samostatně, nebo spolu s tabákem (Nicotiana tabacum) v dýmce nebo cigaretách nebo-li jointech (Evropa a USA), které obsahují asi 1,5 g sušené drogy nižší kvality.
Také v Africe se tato droga převážně kouří, ale i žvýká. Dříve probíhalo kouření kuriózním způsobem, neboť domorodci měli v zemi vyhrabané zvláštní díry s malými otvory, ve kterých se konopí pálilo. Těmito otvory přicházel nejen vzduch, ale také odtud vycházel omamný kouř, který přímo vleže na zemi vdechovali.
V Orientu se velmi často používalo vodních dýmek, které místo vody mohou obsahovat i víno, mléko nebo zvětralé pivo (tyto tekutiny mají ochlazovat kouř, aby nedráždil průdušky). Velký vliv na kvalitu kouření konopí touto dýmkou má i fakt, že konopí takto není spalováno přímo, nýbrž je THC strháváno horkým vzduchem. Při kouření se např. v Sýrii přidávalo ještě opium nebo semena durmanu (Datura) a blínu (Hyoscyamus).
Dalším způsobem užití je žvýkání nebo pití. V Iránu se například připravuje nápoj spolu s mlékem. Konopné mléko se těší značné oblibě i u nás, v Německu se používá kombinace s čajem. Můžeme se setkat i s výluhem konopí v parfémovaném sirupu či alkoholu, ochuceném anýzem, tzv. chatsraki. V Indii je znám alkoholický nápoj z této drogy, doplněný pepřem, kardamomem a jinými přísadami, který je velmi opojný.
Dále se droga dá pojídat, a to buď přímo, nebo se upravuje ve formě různých zavařenin, cukrovinek, koláčků, mlék a podobně. Nevýhodou konzumace konopí, ve formě pokrmů, je možnost předávkování se kvůli pozdnímu nástupu účinku.
